Základní vlastnosti

Země původu	Německo
Název v zemi vzniku	Weimaraner
Klasifikace dle FCI	VII. Ohaři
Sekce	I. Kontinentální ohaři
Využití	Lovecký pes, aktivní pes, výstavní pes, rodinný pes
Zkoušky	Výmarský ohař dělá pracovní zkoušku
Velikost – ideální kohoutková výška	Pes: 59 až 70 cm Fena: 57 až 65 cm
Hmotnost	Pes: cca 30 – 40 kg Fena: cca 25 – 35 kg
Osrstění	a) Krátkosrstí – krátká (ale delší a hustší než u srovnatelných plemen), silná, velmi hustá a hladce přiléhající krycí srst. Podsada chybí anebo je jí málo. b) Dlouhosrstí – jemná, dlouhá krycí srst s podsadou nebo bez ní. Hladká nebo lehce zvlněná srst.
Zbarvení srsti	Stříbrná, srnčí hněď nebo myší šedá a přechody mezi těmito barevnými tóny.
Celkový dojem	Středně velký až velký lovecky upotřebitelný pes. Účelový pracovní typ, krásného vzhledu, šlachovitý, se silným osvalením. Samčí popřípadě samičí typ musí být jednoznačně vyjádřený.
Povaha	Všestranný, lehce ovladatelný, povahově pevný a náruživý lovecky upotřebitelný pes se systematickým a vytrvalým hledáním, nikoliv však nadměrného temperamentu. Nos pozoruhodné kvality. Ostrý na škodnou a dravou zvěř; také ostražitý, ale nikdy agresivní. Spolehlivý ve vystavování a v práci ve vodě. Pozoruhodný sklon k práci po ráně.

Charakter chování

Je to vynikající lovecký pes, vyhlášený svou ostražitostí, vytrvalostí a neohrožeností. Stejně tak je dobrý rodinným a sportovním psem. Jako snad jediný lovecký pes se výmarský ohař podroboval za účelem nabytí způsobilosti k chovu zkoušky ostrosti na člověka. Má střední temperament a vyrovnanou a pevnou povahu. Je rezervovaný až odtažitý k neznámým lidem. Rovněž ve vztazích s ostatními psy může působit potíže jeho dominantní chování, je zde důležitá brzká socializace. V soužití se zvířaty zejména s kočkami, králíky a dalšími, je důležité období zvykání, nýbrž provokují jeho lovecký pud.

Výmarský ohař je velmi přátelský, své rodině je velmi oddaným ochráncem a při správné socializaci snáší i děti, ne však úplně malé a je vždy nutný dozor dospělé osoby.

Je dobře cvičitelný, v lovecké praxi považovaný za dostatečně ostrého a vynikajícího, vytrvalého stopaře. Není ale vhodný pro začínajícího chovatele. Jeho výcvik vyžaduje pevné a důsledné vedení, všestrannou socializaci a přirozenou autoritu pána. Potřebuje také věnovat dostatek času, je vhodný na dlouhé procházky či sporty, jako jsou agility, canicross a další.

Výmarský ohař – původ

Původním místem těchto psů byl výmarský dvůr, kde byli chování jako tzv. vodící lovečtí psi. První zmínky o podobných psech, které lze označit jako přímé předky, pocházejí z přelomu 18. a 19. století. Ohaři jsou pravděpodobně vývojovým pokračováním vysokonohých honičů. Někteří, a to se soudí právě o Výmarském ohaři, jsou dokonce výsledkem záměrného křížení některých z nich, konkrétně Svatohubertského psa, francouzských honičů, menších červeně zbarvených barvářů z německého území, předchůdců Hanoverského a Bavorského Barváře, za přispění krve Pointra.

Již v 19. století se však začalo s výhradně čistokrevným chovem, bez vkřižování dalších plemen. Jedná se tedy patrně o nejstaršího německého ohaře v přímé chovatelské linii.

Vzácnější dlouhosrstá varianta pochází z krátkosrstých psů, v jejichž vrzích se tu a tam vyskytla štěňata s delšími chlupy. Zpočátku se tito psi z chovu vyřazovali či dokonce utráceli, po čase si však našli své obdivovatele a již roku 1879 byli dlouhosrstí výmarští ohaři předvedeni na výstavě v Hannoveru.

Následovalo období vyjednávání, zda a za jakých podmínek chovat i dlouhosrsté ohaře, jehož výsledkem bylo roku 1935 uznání samostatné dlouhosrsté formy výmarského ohaře. Obě variety se v současné době chovají odděleně, přesto si ještě dnes občas genetika zažertuje a i v po generace čistokrevném chovu se narodí štěně s netypickou délkou či strukturou srsti.

Další informace

Čím krmit štěně výmarského ohaře? Podívejte se na www.bafoo.cz

Tipy a rady, zajímavosti o psech a články o našich bafanech najdete na našem blogu.

Další informace o výmarském ohaři najdete na Wikipedii.