Základní vlastnosti
Země původu | Velká Británie |
Název v zemi vzniku | Labrador Retriever |
Klasifikace dle FCI | VIII. Retrívři, slídiči a vodní psi |
Sekce | I. Retrívři |
Využití | Lovecký pes, služební pes, polní závodník a společník |
Zkoušky | Labradorský retrívr dělá pracovní zkoušku |
Velikost – ideální kohoutková výška |
Pes: 56 – 57 cm Fena: 54 – 56 cm |
Hmotnost | 25 – 34 kg |
Osrstění | Krátké, husté, bez zvlnění nebo praporců, na omak působí jako tvrdá. Podsada je odolná proti povětrnostním vlivům. |
Zbarvení srsti | Jednobarevně černá, žlutá nebo játrová / čokoládově hnědá. Žlutá dosahuje od světle krémové po červenou liščí barvu. Povolena je malá bílá skvrna na hrudníku. |
Celkový dojem | Silně stavěný, s krátkými bedry, velmi aktivní, což předem vylučuje přílišnou tělesnou hmotnost nebo substanci, se širokou lebkou, široký a hluboký hrudník, široký a silný v bedrech a pánevních končetinách. |
Povaha |
Velmi činorodý, vyrovnaný. Má vynikající nos, jemnou tlamu, je to vášnivý milovník lidí a vody. Je přizpůsobivý a oddaný. Inteligentní, bystrý, poslušný, se silnou snahou zavděčit se. Má laskavou povahu, bez agresivity nebo nevhodné bázlivosti.
|
Charakter chování
Svému pánovi a celé své lidské rodině je oddaný, empatický, ke všem členům laskavý a pozorný, má snahu dělat svému majiteli radost a zavděčit se mu. Labradorský retrívr má velmi přátelskou, vyrovnanou a učenlivou povahu. Je velmi společenský, mimořádně přítulný, vlídný, hodný a miluje společnost člověka. Většinou se neupne na jednoho člověka, ale miluje celou rodinu. Není agresivní a k cizím lidem je rovněž přátelský a klidný, stejně jako k ostatním psům. Labrador je pes velmi vhodný k dětem.
I když je to velmi nízkorizikové plemeno, raději byste neměli nechávat hrát si o samotě štěně s malým dítětem, protože by si mohli navzájem nechtěně ublížit a jejich vztah se pak nebude vyvíjet tak, jak si představujete. Dospělý pes je k dětem velmi něžný a dává si pozor, díky tomu je ale potřeba váš zásah, pokud je dítě na psa příliš hrr. Nikdy by se po nikom neohnal a nekousnul.
Labradorský retrívr je velice dobře cvičitelný pes a je vhodný i pro začátečníka. Jako u každého jiného plemene je však nutná výchova a minimálně základní výcvik poslušnosti. Absolutně se ale vyvarujte tvrdým trestům! Labrador chce svému pánovi udělat co mu na očích vidí, a proto není nutné psa přehnaně trestat. Je to pes, který chce být se svým pánem neustále za dobře a když se na něho kterýkoliv člen rodiny zlobí, neuvěřitelně strádá. Velkou motivací při výcviku jsou pro něho pamlsky. Feny labradorů bývají obvykle klidnější a mírnější. Miluje vodu ve všech podobách, kromě koupání ve vaně. Kdykoliv ji je ale na blízku, s radostí do ni skočí ať je léto nebo zima.
Velmi rád hrabe, takže je vhodné ho na zahradě naučit kam může a kam ne, případně místa ohraničit. Je to velký jedlík, takže bude rád asistovat při vaření a u stolu. Sní vše, co je mu volně přístupné, a proto je vhodné tyto potraviny schovávat. Rád vysypává a vyjídá koše, venku sbírá co je na trávníku, takže byste měli hlídat, co venku jí.
Velmi důležitý je neustálý kontakt s lidmi. Vzhledem ke své závislosti na majiteli a lidech vůbec nelze považovat labradorského retrívra za psa vhodného pro držení v kotci, i když je jeho srst odolná vůči počasí. Pes by měl být s vámi v neustálém kontaktu. Když chce, tak se v bytě lehce zašije a vůbec o něm nevíte, nejlepší je, když má v domečku neustálý přístup dovnitř i ven. Je možné, že když necháte štěně o samotě moc dlouho, může mít sklony k ničení věcí. Je dobré ho obklopit hračkami.
Kromě myslivosti je dnes labradorský retrívr využíván jako záchranář, neboť díky jeho citlivému čichu a dalším potřebným vlastnostem pro tuto práci, bezpečně v ruinách vyhledává a označuje zavalené lidi. A právě díky vynikajícímu čichu je používán na letištích a v pohraničních pásmech na vyhledávání drog a střeliva. Jsou také využívaní jako asistenční a slepečtí psi či psi pro canisterapii. Jsou vyhledáváni pro svou vysokou inteligenci, přátelskou povahu, snadnou cvičitelnost a vynikající čich. Nejčastěji je však stále vyhledáván jako vynikající rodinný pes a společník.
Labradorský retrívr potřebuje mnoho pohybu, který byste mu měli v hojné míře dopřát. Tito psi také milují vodu, a velice rádi plavou. Labradorský retrívr není typickým psem na hlídání, protože je absolutně neagresivní. Může se však objevit jedinec s vyloženě ochranářskými pudy, ale je spíše výjimkou. Na neobvyklé situace, cizí osoby apod. vás upozorní hlubokým, hlasitým štěkotem, ale jako obranáře jej použít nelze. Mnoho lidí si myslí, že existují rozdíly mezi labradory různých barev. Pokud však nějaké jsou, je důvod pouze genetický. V jednom vrhu se mohou objevit štěňata všech barev, proto nelze hovořit o rozdílech v povaze, schopnostech či temperamentu jednotlivých barevných rázů.
Jelikož popularita tohoto plemene v poslední době značně stoupla, a dochází k nepromyšlenému křížení množitelů, mohou se vyskytovat nejen dědičné choroby, ale i poruchy v chování – kousavost, nedůtklivost, neklid při výstřelu, bázlivost nebo agresivita.
Labradorský retrívr – původ
Tyto psy si obyvatelé Newfounlandu pro jejich schopnosti opět začali odchytávat a dále šlechtit. Počátkem 19. století byly na Newfoundlandu známy dva odlišné typy psa sv. Jana:
1) mohutní dlouhosrstí psi, (předchůdce dnešního novofundlandského psa), používaní jako tažná zvířata a ke sbírání sítí. Z těchto důvodů byli při selekci vybíráni psi větší, silnější a velice odolní.
2) drobnější krátkosrstí psi (předchůdce dnešního labradora) byli používáni rybáři k donášení ryb a ulovených mořských ptáků z vody. Místní lovci velmi přísnou selekcí vybírali psy, kteří projevovali vytrvalost v dohledávce postřelené zvěře, museli mít ochotu k práci ve vodě, pro přinášení střelené pernaté, museli být odolní proti chladu, větru a dalším nepříznivým podmínkám, které se na poloostrově Newfoundland každý rok tvrdě projevovaly. Při dohledávání postřelené zvěře si počínali tak výborně, že tato vlastnost vešla ve známost a velmi zaujala anglické lovce.
Kennel Club však až do roku 1916 připouštěl křížení mezi jednotlivými typy retrívrů, kříženci však byli zapisováni do zvláštního registru.
A. Holland – Hibbert společně s lady Howeovou založili Klub Labradorských Retrieverů. Standard byl vypracován v roce 1916. V roce 1920 tento klub uspořádal první Feld Trial pro čistokrevné labradory. Za jednu z nejvýznamnějších chovatelských stanic v historii je považována chovatelský stanice Sandylands, jejíž majitelkou byla Gwen Broadleyová, pokračovatelka chovatelské práce Lorny hraběnky Howeové. Právě její psi Ch. Sandylands Marka a Ch. Sandylands Tandy dali základ dnešním typům.
Další informace
Čím krmit štěně labradorského retrívra? Podívejte se na www.bafoo.cz
Tipy a rady, zajímavosti o psech a články o našich bafanech najdete na našem blogu.
Další informace o retrívrovi najdete na Wikipedii.